SESTRA'S STORY I.

SESTRA'S STORY I.

29.12.2011

SESTRA'S STORY I.: Ráno jsem hledala svůj průhlednej lak na nehty abych si zalakovala díru v silonkách.. U sebe jsem ho nenašla a tak jsem šla hledat k sestře. Protože jsem spěchala laky jsem vysypala na zem, vzala si ten svůj, zalakovala si tu díru a utíkala na autobus. Co se dělo odpoledne je skutečně fascinující: Na otázku, jak to, že jsem u ní našla moje laky, odpoví: A který? Když jí je vyjmenuju (samozřejmě nebyl jeden, ale všechny který vlastním - čtyři) tak řekne: To už je dááávno... (a hodí kyselej a trapnej gezicht) Když řeknu, že je to tak maximálně 2 měsíce tak mi řekne: A jak jsem je asi mohla vzít, když do tvého pokojíčku přece nesmím? A po větě, že je tam má vrátit křápne dveřma a z chodby křičí: Nevrátím, tys je z tý země taky neposbírala! Nevíte někdo jak se bránit proti vlastní sestře.. Která si nenávratně půjčuje moje věci? Z míst do kterých nesmí chodit - což samozřejmě taky značí, že když už si je tam vezme, rozhodně je tam nesmí vrátit?!